Národní registr poradců

Národní registr poradců
"Podstata hry není ve vítěztví, ale ve hře samé"

Zavedení procesní organizace

Jedním z významných trendů v získávání větší konkurenceschopnosti, dosahování vyšší produktivity, efektivnosti firem a udržení jejich postavení v dnešním dynamickém tržním prostředí je zavádění procesní organizace firem a zákaznické orientace jejích procesů.
Procesy se v organizaci se vyskytovaly již od dob prvních manufaktur, pouze nebyly "viditelné", byly zamaskované složitými organizačním strukturami hierarchického typu. Postupně si začali odborníci v jednotlivých oblastech znovu uvědomovat existenci a význam procesů pro řízení organizace. V dnešní době je od funkčního uspořádání postupně upouštěno a je nahrazováno procesní orientací. Další směr, který vedl k procesně řízené organizaci byl směr ústící k systému norem ISO 9000:2000, které sloužící jako podklad pro vybudování integrovaného systému jakosti. Tyto normy nahradily funkční orientaci podniku orientací procesní.

Procesní organizace
Procesní organizace se snaží organizovat a řídit práci v podnicích jako ucelený proces, který je dále dekomponován na jednotlivé, vzájemně logicky provázané subprocesy, tzv. strom procesů, které jsou orientovány na výsledek, tj. na hodnotu, kterou přinese podnik pro zákazníka.
  • Procesní organizace podniku, která se skládá z:
    • organizační struktury, která je tvořena:
      • procesní strukturou firmy - horizontální,
      • útvarovou strukturou firmy - vertikální, jednoznačně podporující procesní strukturu,
    • systému řízení firmy, tj. procesního řízení.
Základní charakteristiky procesní organizace a procesního řízení
  • Jsou identifikovány klíčové hodnototvorné procesy a hlavní podpůrné procesy.
  • Každý proces má svého zákazníka a je definován hodnotou, kterou vytváří pro zákazníka vnějšího či vnitřního.
  • Každý proces má svého vlastníka, odpovědného za optimální průběh a výstupy (nová definice odpovědnosti - za výsledek nikoli za vykonávání činností).
  • Pro všechny procesy jsou stanoveny indikátory žádoucího výkonu (měřitelné cíle, standardy).
  • Spokojenost zákazníka s dodanou hodnotou (výstupy z procesu) je klíčovým indikátorem.
  • Procesy, které nevytvářejí žádnou hodnotu se eliminují.
  • Procesy procházejí permanentním zdokonalováním = zlepšují se výkonové parametry pro zákazníka.
  • Funguje systém řízení inovací, který převádí nové potřeby a očekávání zákazníků do nových výrobků a služeb.
  • Výkonnost procesů se porovnává se vnějšími vztažnými standardy (benchmarky).
  • Věnuje se pozornost formování způsobilostí, které umožňují dosáhnout špičkovosti ve výkonu procesů (klíčové způsobilosti).
Základní přínosy procesní organizace
  • Minimalizace strategické mezery.
  • Udržení a posílení (rozšíření) strategické výhody a klíčové způsobilosti.
  • Stanovení všech základních procesů a jejich kvalifikace.
  • Stanovení vedlejších procesů, případně funkcí a činností, které je možné outsourcovat.
  • Stanovení základních řídících procesů.
  • Definice způsobu informačního zajištění řídících procesů, včetně jejich IS/IT podpory řízení.
  • Definice a optimalizace vazby procesní struktury s ostatními strukturami.
  • Zajištění efektivity a produktivity.
  • Zajistit zkrácení průběžných časů zpracování všech procesů, především klíčových (hodnototvorných).
  • Změna dělby práce.
  • Odstraňování tradičních hranic ve firmě - zavádění principů týmového řízení.
  • Zajištění splnění současných stále náročnějších ekologických požadavků.
Postup implementace procesní organizace a procesního managamentu
Procesní organizaci lze zavádět různými způsoby a postupy, ale ne všechny vedou k dosažení cíle vytvořit efektivní, dynamickou a fungující procesní organizaci. Jedním z postupů, který tento cíl splní, je implementace procesní organizace na základě modelování a optimalizace podnikových procesů.
Společnost Institut průmyslového managementu spol. s r.o. realizovala celou řadu projektů jejichž cílem byla implementace procesní organizace a na základě výsledků těchto projektu byla sestavena metodika implementace procesní organizace s využitím Modelování a optimalizace podnikových procesů (MOPP).
Pro implementaci procesní organizace - jak naznačuje zkušenost - se s výhodou využívá tzv. Komplexní procesní model (KPM), který se vytvoří s využitím metody MOPP na jehož základě je možné popsat současný stav organizace podniku a dále navrhnou, simulativně otestovat a vybrat vhodnou podobu budoucí procesní organizace podniku. Strukturu KPM ukazuje následující obrázek, tzv. procesní kříž.



Postup tvorby procesní organizace na základě MOPP s využitím KPM se skládá s následujících pěti etap:
ETAPA 1: Vytvoření týmu procesní organizace a sestavení harmonogramu projektu.
ETAPA 2: Analýza stávajícího stavu organizace.
ETAPA 3: Optimalizace procesů podle definované kriteriální funkce.
ETAPA 4: Definice a implementace nové procesní organizace.
ETAPA 5: Pravidelná verifikace implementované procesní organizace.



ETAPA 1: Vytvoření týmu procesní organizace a harmonogramu projektu
Vytvoření toho týmu probíhá ve dvou krocích:
  • Výběr vhodných pracovníků pro obsazení klíčových funkcí v projekčním týmu. Je třeba nezapomínat, že členy týmu jsou prakticky všichni řídící pracovníci podniku.
  • Jmenování příslušných pracovníků do projekčního týmu.
Projekční tým má následující strukturu:
  • Úzký projekční tým
    • sponzor projektu,
    • project manager,
    • majitelé procesů,
    • správci procesů,
    • analytici procesů.
  • Rozšířený pracovní tým


ETAPA 2: Analýza stávajícího stavu organizace
Analýza současného stavu organizace podniku je z celého procesu zavádění procesní organizace nejnáročnější etapou. Tato náročnost tkví v tom, že se celá organizace podniku musí zmapovat, popsat a namodelovat, tzn. musí se provést popis a namodelování:
  • Celé útvarové organizace a to až do úrovně jednotlivých dílčích pracovníků,
  • Veškeré datové a dokumentační základny podniku včetně vytvoření datového modelu podniku do příslušné podrobnosti.
  • Cílů, jejich kritický faktorů plnění a vazeb cílů na příslušné procesy.
  • Vytvoření základních funkčních stromů příslušných procesů a jejich popis na úroveň nutných atributů.
  • Vytvoření modelů procesů do příslušné úrovně (hloubka úrovně se rozlišuje podle potřeb konkrétního procesu a podle specifik příslušného podniku). Provázání jednotlivých procesů s organizačními jednotkami (funkčními místy) a s příslušnými daty (cluster, entita, apod.) a dokumenty.
Etapa analýza stávajícího stavu organizace se skládat z těchto nezbytných kroků:
  • Rekapitulace strategie.
  • Tvorba konvencí modelování.
  • Definice procesního stromu.
  • Definice a vymezení vazeb a interface mezi jednotlivými procesy.
  • Vzájemná konsolidace cílů a procesů .
  • Popis a namodelování procesů včetně jejich atributů, tj. vytvoření komplexního modelu.
  • Analýza komplexní modelu na základě aplikace metod jako, např. Business Proces Reengineering (BPR), Balance Scorecard (BCS), simulace, Theory of Constraints - teorie omezení (TOC), Benchmarking, a další..
  • Formulace kritických (slabých) míst v procesech, případně kritických procesů.


ETAPA 3: Optimalizace procesů SBU podle kriteriální funkce
Základní optimalizace procesů tzv. průběhová optimalizace se provádí v rámci analýzy a popisu stávajícího stavu organizace podniku.
V rámci optimalizace procesů podniku se definují varianty cílových procesů. Výchozí bázi definování variant cílových procesů tvoří SWOT analýza a v rámci této analýzy stanovená kritéria pro hodnocení výkonnosti a efektivity dosavadních procesů podniku. Na základě váhového porovnání hodnot kritérií, které přinášejí jednotlivé navržené varianty nových procesů, se provádí výběr nejvhodnější varianty.
Z navržených cílových procesů je poté vypracována odsouhlasená struktura organizace, která se dokumentuje formou organigramu. Rovněž jsou stanovena organizační opatření k zajištění nových cílových procesů.



ETAPA 4: Definice a implementace nové procesní organizace
Jsou-li vytvořeny a definovány cílové procesy a cílová organizační struktura (útvarová) podniku dojde k definování celé procesní organizace v rámci podniku. Tato fáze probíhá tak, že se s novou procesní organizací a s důsledky, které z ní vyplývají, seznámí všichni zaměstnanci. Následně se začnou jednotlivé změny implementovat do života podniku. Implementace procesní organizace většinou probíhá v zavádění přijatého a schváleného řešení pro jednotlivé oblasti procesů.



ETAPA 5: Pravidelná verifikace implementované procesní organizace
Na etapu definice a implementace procesní struktury bezprostředně navazuje etapa kontroly a verifikace procesní organizace, ve které jsou cílové procesy zkoumány se zřetelem na přijaté a předpokládané cíle podniku. Podstatné údaje pro vyhodnocení procesní organizace, její plnění a dosažení přijatých cílů podniku lze získat přímo ze IS. Například systémy workflow poskytují vyhodnocení průběžných dob, vytížení kapacit a nákladů na podporované procesy.
Z pravidelné kontroly úspěšnosti se iniciují opět opatření k úpravě procesů podniku a příslušných řešení IS. Cílem je kontinuální zlepšování procesů (Continous Process Improvement).


Procesní management a implementace procesní organizace, její zavádění v podnicích a zákaznická orientace procesů je, jak se ukazuje v podnikatelské praxi, jedním ze základních předpokladů zajištění konkurenceschopnosti, dlouhodobé efektivity, produktivity a dosažení budoucí životaschopnosti podniků v dnešním turbulentním hospodářském a ekonomickém prostředí. Je nutné si však uvědomit, že přínosy procesního managementu je možno dosáhnou ne pouhým zavedením procesního managementu v podniku, ale jednoznačným zavedením, prosazováním a dodržováním jeho zásad a neustálým vyhodnocováním a zlepšováním implementované procesní organizace a procesního řízení. Jestliže proces tvorby a implementace procesní struktury podniku bude neúspěšný, hrozí vznik zatvrzelosti zaměstnanců proti jakýmkoliv dalším snahám o změnu organizace znemožňující nebo aspoň velmi znesnadňující další pokusy o vytvoření procesní organizace nebo provedení jakýchkoliv opatření směřujících k zefektivnění podniku a zvýšení jeho produktivity. Z těchto důvodů je nutné, aby proces tvorby a implementace procesní organizace byl prováděn profesionálně a na vysoké úrovni.


Implementace procesní organizace na základě MOPP je určena pro jakékoli (malé, střední, velké) firmy všech odvětví, které si uvědomují, že se stává jedinou jistotou úspěšných a prosperujících firem fakt, že se musí neustále vyvíjet a velmi pružně reagovat na vnější, ale i vnitřní vlivy a impulsy, které na firmu působí, čili to, že se musí neustále měnit a přizpůsobovat a tuto schopnost poskytne firmě právě procesní organizace.


Navazující produkty

Bližší informace o problematice Zavedení procesní organizace Vám velice rádi poskytneme na adrese mopp@ipm-plzen.cz.
 
Musí Vás SMJ stát tolik ?


   Již 17 let jsme tu pro Vás ...

© 1999-2010 IPM, s.r.o. | telefon: +420 371 870 604 | fax: +420 371 870 605 | info@ipm-plzen.cz